Převážně Teplicko, ale i jinde

Základem samosběru je klidná přítomnost, trpělivost a otevřené pozorování. Tento přístup nevychází z potřeby ovládnout situaci, ale naopak z ochoty nechat svět mluvit svým tempem.
Důraz se přesouvá z „lovu okamžiku“ na naslouchání prostoru. Místo hledání dokonalosti pracuji s tím, co je právě dostupné – třeba s náznakem, s tichou absurditou, s poezií každodennosti. Technika samosběru však odzbrojuje svou prostotou. Fotograf samosběrač nic nekonstruuje, nic neinscenuje. Tiše vyčkává, dokud se něco nestane. Pracuje se světlem, v čase a mačká spoušť. Pořizuje záznam. A sochař ? Podobný případ. Jen odseká přebytečnosti. Socha přece už v mramoru dávno je – on ji jen pouze zbaví balastu. Jak jednoduché.
Demokratický fotograf samosběrač a sochař. Dva neumělci. Jsem v dobré společnosti.