Český venkov (myšleno moravský i slezký, prostě prostor v České republice mimo velká města a aglomerace) fotím celý svůj život. Fotil jsem ho s různými fotoaparáty na různé druhy filmů. Zpočátku na kinofilm černobíle, později barevně (1996–1997), ale nikdy jsem to nebral jako nějaký „projekt“. Většinou jsem přes týden pracoval a na víkend si sbalil bágl a vyrazil někam, kde se srocovali lidé. Chtěl jsem jen udělat hezkou fotku, se kterou bych byl spokojen.

Postmilénium Když vstoupilo do našich životů čas se neuvěřitelně zrychlil. Jeho projevem byl rychlý nástup digitalizace. Najednou měli digitály všichni. Nic pro mě – jsem pomalý člověk, všechno mi dlouho trvá. Tehdy (někdy kolem roku 2002–2003) jsem si postupně koupil dvě dvouoké zrcadlovky. Zřejmě proto, abych ukázal digitalizaci, globalizaci a dalším „-izacím“, zač je toho loket. Postupně jsem s nimi začal fotit. Masky Nápisy Ikony Zátiší Krajiny Lidé atd.